March 2011 Update/cs

From Strategic Planning
Jump to: navigation, search

 

Dobrý den,

je skvělé, čeho Wikipedie dosáhla během posledních deseti let, a je to díky vám. Děkuji vám, že jste tak úžasní.

Jmenuji se Sue Gardnerová a řídím Nadaci Wikimedia (WMF) – neziskovou organizaci sídlící v San Franciscu, ve které pracuje šedesát lidí. Platí účty za připojení k internetu, kupuje servery a poskytuje právní ochranu projektům Wikimedia. Také pomáháme vyvíjet technická a sociální řešení, která podporují vaši práci. Smyslem tohoto dopisu je říci vám o některých pracích, které jsme naplánovali, a také se podělit s novými daty o trendech v komunitě tvůrců Wikipedie.

Dovolte mi začít uvedením do kontextu. Podle prakticky každého představitelného měřítka projekty Wikimedia jen kvetou. Čtenářů stále přibývá – projekty Wikimedia nyní poslouží každý měsíc více než 400 milionům lidí. Celkový počet článků i kvalita těchto článků neustále šplhá vzhůru. Každým rokem lidé darují víc než kdy předtím. A materiál projektů se stále svobodně šíří; je viditelný v mapách a na sociálních sítích; je dostupný v mobilech, tabletech a čtečkách knih; kopíruje se na nesčetné další webové stránky a používá mnoha různými způsoby. To jsou všechno dobré zprávy.

Ale součástí mé práce je všímat si možných problémů. A tak před několika měsíci Nadace Wikimedia zadala provedení výzkumu, aby lépe porozuměla vnitřní dynamice našich komunit. Výsledkem je výzkum Editor Trends Study (výsledky),[1] zkoumající pět velkých jazykových verzí Wikipedie: anglickou, německou, ruskou, francouzskou a japonskou.

Můžete si všimnout, že výsledky výzkumu jsou trochu neučesané, ne všechny detaily byly dotaženy do konce. To není chyba. Dáváme tyto nové nálezy k dispozici co nejdříve, a vy nám můžete pomoci doposud získané výsledky vyložit a pochopit i začít mluvit s dalšími členy svých komunit o tom, jak na tyto výsledky reagovat. Také jsme uvolnili software použitý k provedení výzkumu, takže můžete překontrolovat metodologii, podívat se na data z různých úhlů pohledu anebo prozkoumat jiné projekty a jazyky.

Čemu jsme se naučili

Teď o tom, co si myslíme, že nám Editor Trends Study říká: Mezi roky 2005 a 2007 začali nováčci mít skutečné potíže se začleněním do komunit projektů Wikimedia. Před rokem 2005 zůstávalo okolo 40 % nových editorů stále aktivních rok po svém prvním příspěvku. Po roce 2007 zůstává již jen okolo 12 až 15 % nových editorů aktivních rok po svém prvním příspěvku. Po roce 2007 se stále hodně lidí snaží stát editory Wikipedie. Co se však změnilo je to, že se jim stále méně daří se začlenit do komunity Wikipedie a že se do těchto problémů dostávají stále rychleji. Začalo být příliš obtížné proniknout do komunity Wikipedie.

Tyto obecné trendy se objevily i v ostatních jazykových verzích, které jsme zkoumali.

Následující graf z výzkumu to celkem jasně ukazuje na anglické Wikipedii. Ukazuje počet aktivních editorů (modrá) vynesený proti procentu editorů, kteří se tento měsíc zapojili a jsou aktivní i po jednom roce (červená).[2] Povšimněte si prosím, že tyto trendy zůstávají v platnosti, i když se díváme na nové uživatele, kteří dosáhli nejméně 50 editací – není to jen nárůst experimentování a vandalismu.

Retence nových wikipedistů (10 a více editací) po jednom roce vs. celkový počet aktivních editorů (>=5 editací/měsíc): anglická Wikipedie

Náš nový výzkum ukazuje, že naše komunity stárnou, pravděpodobně v přímém důsledku těchto trendů. Netvrdím, že roste průměrný věk editorů, mluvím o době působení. Nováčci celkově tvoří menší procento editorů než kdy předtím a klesá i absolutní počet nováčků. To je problém pro všechny, protože to znamená, že zkušení editoři musejí nést stále rostoucí zátěž a že úkoly správců a byrokratů je stále obtížnější plnit. Zkušení wikipedisté tyto změny pozorovali celé roky; teď tu poprvé jsou data podporující to, co říkali.

Na základě tohoto a dalších výzkumů (odkazy níže) si myslíme, že se děje toto: Jak se úspěšné komunity stávají skutečně velkými, přirozeně trpí bolestmi růstu. Zaplavují je noví lidé, kteří vytvářejí efekt "věčného září", kdy existující komunita zápasí s integrací nováčků a zároveň se snaží zachovat si práceschopnost. Dělá to tak, že si vytváří sebeopravující a obranné mechanismy – v našem případě to jsou věci jako robotické a skripty podporované reverty, mazání, varování uživatelům a rozsáhlé směrnice. Všechny tyto mechanismy jsou zjevně užitečné – byly konec konců vytvořeny z určitého důvodu, jako odpověď na reálné problémy. A ony fungují: úspěšně pomáhají zkušeným editorům chránit a podporovat kvalitu. Ale zároveň činí pro nové lidi těžším a těžším se k nám přidat, což zase také nutí zkušené editory pracovat více. Lidé mi říkají, že dříve, v roce 2001 nebo 2003 nebo 2005, je editování víc uspokojovalo – a byla to větší legrace! – než dnes. Myslím si, že zčásti je to obyčejná nostalgie. Ale něco z toho asi bude pravda.

Otevřenost vede k tomu, že se lidé účastní

Věřím, že potřebujeme dosáhnout toho, aby se přispívání zase pro každého stalo radostí: jak pro nové, tak pro zkušené editory. Někteří z vás se zeptají, zda toho můžeme dosáhnout bez ohrožení kvality. Můj osobní názor je, že to je falešná alternativa a také léčka. Kvalita a otevřenost jdou ruku v ruce: kdyby to nebyla pravda, Wikipedie by neexistovala — a nemohla existovat! Wikipedie je největší a nejlepší a nejužívanější zdroj informací, jaký kdy byl v dějinách lidstva sestaven. Otevřenost funguje.

Tedy. Když mechanismy zajišťující kvalitu obtěžují nováčky ochotné pomoci, odpovědí je zlepšení mechanismů zajišťujících kvalitu tak, aby podporovaly kvalitu a přitom působily méně nezamýšlených škod. Zapojení většího počtu nových přispěvatelů ulehčí pracovní zátěž a vůbec každému zpříjemní činnost. Také si myslím, že potřebujeme zvýšit objem aktivit, které pomáhají novým uživatelům sžít se s Wikipedií a umožňují každému, aby se cítil uznávaný a vítaný.

Zde jsou některé otázky, o kterých přemýšlíme:

Měli bychom motivovat nové editory, aby na svých uživatelských stránkách o sobě říkali více, aby bylo možno snáze identifikovat ty, kdo přispívají v dobré víře, a nabídnout jim podporu a povzbuzení? Měli bychom vytvořit víc automatizovaných mechanismů, umožňujících editorům, aby si mohli navzájem vyjadřovat uznání? Měli bychom vytvořit automatické nástroje, které by nové editory propojily se zkušenými poskytovateli podpory? Potřebujeme lepší výukové pomůcky? Měly by existovat poloveřejné prostory k vytváření hrubých verzí textů, jako je to na ruské Wikipedii, aby se novým článkům dala šance se vylepšit, namísto co bychom je mazali? Co ještě bychom měli udělat?

Je to důležitá práce. Bude úspěšná, pokud vy — srdce a duše projektů, lidé, kteří jsou nejaktivnější a nejznalejší — budete pracovat na jejich uskutečnění společně, spolu s Nadací Wikimedia a spolu navzájem. A my doufáme, že budete spolu navzájem také mluvit. Jde o zahájení nové kapitoly naší historie, o další otevření našich komunit, čímž světu zároveň zajistíme vytvoření ještě kvalitnějšího zdroje informací.

Nadcházející rok

V únoru jsme uveřejnili strategický plán Nadace Wikimedia, který předkládá naše dlouhodobé priority. Na základě tohoto plánu jsme vytvořili podrobnou analýzu našich produktových priorit, nazvanou Product Whitepaper.

Data o trendech v editorském kolektivu informují o tom, kam v nadcházejícím roce zaměříme svou pozornost. Celkově jsou naše hlavní priority zaměřeny na růst komunity — na vytvoření prostředí, které je různorodé a vstřícné ke každému, kdo chce pomoci. Některé z těchto projektů mají za cíl zvýšit počet a různorodost přicházejících editorů, ale zároveň potřebujeme zlepšit retenci, tj. zabránit odchodům editorů. Zde jsou věci, do kterých chceme letos vložit nejvíce energie:

  1. Vytvořit vizuální editor: Pracujeme na novém prostředí pro projekty Wikimedia, které se bude snáze používat a nebude od uživatelů vyžadovat, aby se naučili zvláštní wikisyntax. Práce právě začaly a nový hlavní architekt Brion Vibber bude hrát hlavní roli v tom, aby se naše softwarová platforma připravila na tuto velkou změnu. Je to dlouhodobý projekt – znamená mohutné změny, ale musíme teď začít, abychom společně vypěstovali otevřenější a různorodější komunitu.
  2. Zlepšit zkušenost nováčků v projektech: Provádíme řadu komunitních a inženýrských experimentů s cílem zlepšit zkušenost nových editorů přicházejících v dobré víře. Záběr sahá od nástrojů pro vyjádření uznání přes komunitní experimenty kolem mentorování (učíme se ze zkušeností mentorského programu německé Wikipedie a z inkubátoru článků na ruské Wikipedii) po přemýšlení o tom, jak zlepšit rozhraní pro nové uživatele. Naším cílem je dělat množství paralelních týdenních experimentů a to, co se naučíme, neustále předávat našemu vývoji produktů a komunitě. Vytvoříme množství stránek, na nichž nám s tím můžete pomoci, ale klidně také komentujte na diskusní stránce zde.
  3. Podporovat růst komunity v rozvojových zemích: Věříme, že velká část budoucího růstu našich projektů přijde z míst jako Indie, Brazílie, Střední Východ a Afrika — a chceme tam teď být a pomáhat komunitám, aby rostly na podporu našeho poslání svobodně šířit poznatky. Pomáháme tyto komunity katalyzovat svými aktivitami on-line i osobně. Také pomáháme odstraňovat technické bariéry týkající se vkládání a zobrazování textů v mnoha jazycích. India Programs na Meta wiki, Indická e-mailová konference, stránky Brazil Catalyst Project na Meta a Brazilská e-mailová konference jsou místa, kde právě diskutujeme a koordinujeme mnoho akcí. WMF také rozšířila své grantové programy na podporu globální komunity a iniciativ regionálních poboček.
  4. Sloužit uživatelům nejrůznějších přístrojů: Ať už používáte smartphone, mobil s lacinou výbavou, tablet anebo si přejete k obsahu přistupovat off-line, měli byste dostat nejlepší možnou službu. Je to podstatné k tomu, abychom zasáhli miliony nových čtenářů a umožnili editovat i lidem, kteří se nikdy nedotkli osobního počítače. Právě se na tuto práci připravujeme, ale můžete si přečíst více o naší strategii v oblasti mobilů.
  5. Vytvořit příjemné prostředí pro vkládání multimédií a jejich redigování: Obrázky, zvuky a videa činí naše projekty bohatšími a lepšími; a jsou oblasti, kde vidíme silný nárůst přispěvatelů, kvality i kvantity. Multimédia mohou také být odlehčenými příležitostmi ke vstupu: branou k hlubšímu zapojení. Zahájili jsme práci na projektu využitelnosti multimédií (viz zprávu), ale ještě nejsme hotovi. Abychom zabránili vzniku napětí mezi kvalitou a objemem vstupů, použijeme strategii se dvěma cíli, kdy zároveň vytvoříme nové pomůcky pro posuzování a moderování multimédií, navržené tak, aby byly zároveň sociálně neproblémové a vysoce efektivní.

Stále investujeme i do dalších oblastí včetně vylepšeného systému pro diskuse, nástrojů pro zjišťování a označování kvality a transformaci obsahu k používání off-line. Také dále pracujeme na některých důležitých obecných zlepšeních infrastruktury našich webových stránek. Ale pět bodů uvedených výše jsou naše nejdůležitější projekty, které budeme v tomto kalendářním roce tlačit s maximálním úsilím.

Budeme při této práci postupovat v partnerství s místními pobočkami po celém světě, a náš úspěch konečně závisí také na partnerství s vámi.

Zapojte se, prosím: prohlédněte si data a výzkum, připojte se k našim aktivním projektům, pomozte nám zlepšit naši technologii a procesy. Nebojte se jednat a dělat neočekávané věci — vůdcem je každý.

Děkuji za přečtení — a čekáme, že se nám ozvete.

Sue Gardnerová
ředitelka Nadace Wikimedia

Poznámky

  1. The Editor Trends Study provedli Diederik van Liere a Howie Fung pod dohledem Erika Moellera. Výzkum Editor Trends Study byl dokončen 10 března 2011.
  2. Viz výzkum pro detailnější členění jednotlivých editorů v čase a pro data z jiných jazyků.

Další četba

Diederik van Liere, Howie Fung. Editor Trends Study. březen 2011.

Bongwon Suh, Gregorio Convertino, Ed H. Chi, Peter Pirolli. The Singularity is Not Near: Slowing Growth of Wikipedia (studie o zpomalování růstu Wikipedie). Proc. of WikiSym 2009. October 2009. Florida, USA

V listopadu 2009, User:WereSpielChequers provedl výzkum Wikipedia:Newbie treatment at Criteria for speedy deletion na anglické Wikipedii, v němž se zkušení wikipedisté tvářili jako nováčkové, aby zjistili, jak očima nových přispěvatelů vypadá proces rychlého mazání. Sám experiment byl kontroverzní a jeden kritik řekl: "Nevěřím, že by někdo vážně popíral, že máme problém s tím, jak se zachází s nováčky."

V prosinci 2009 uveřejnil Mark Graham, výzkumník z Oxford Internet Institute, analýzu geografického pokrytí článků Wikipedie, jež zjistila, že pokrytí Afriky a Číny je mimořádně slabé. Graham dospěl k závěru, že "je jasné, že ještě máme daleko ke stavu, kdy by nám docházela témata, o kterých lze psát."

Výzkum Former Contributors Survey, uveřejněný v únoru 2010, zjistil, že polovina z 1200 bývalých editorů řekla, že přestali přispívat z osobních důvodů. Kolem čtvrtiny řeklo, že přestali kvůli záležitostem uvnitř komunity včetně kontaktů s jinými editory, kteří jim připadali paličatí, podjatí nebo šikanující.

Shiju Alex vytvořil statistickou zprávu o Wikipediích v indických jazycích, pokrývající rok 2010. Povšiml si, že vytváření článků v mnoha indických jazykových verzích Wikipedie zpomalilo a "více jazykových wikikomunit se začalo soustřeďovat na kvalitu místo kvantity".

V únoru 2011, Sue Gardnerová uveřejnila příspěvek na blogu shromažďující komentáře žen hovořících o jejich zkušenostech při editování Wikipedie, sesbírané z desítek internetových diskusí, jež se rozbujely po zprávě z New York Times o propasti mezi pohlavími na Wikipedii.

Pracovníci Nadace Wikimedia Lennart Guldbrandsson a Frank Schulenburg nastartovali projekt pro zlepšení zakládání účtů (Account Creation Improvement Project) mající za cíl zvýšit počet lidí, kteří si založí uživatelský účet a skutečně začnou přispívat.

User:Kaldari vytvořeil skript zvaný Wikilove – se záměrem podporovat na Wikipedii "wikilásku" tím, že se usnadní vkládání vyznamenání a odměn na diskusní stránky editorů. Měli byste si ho nainstalovat! Používejte ho! :-)